Délka: 30-34 cm
Rozpětí: 64-73 cm
Hmotnost: 175-325 g
Kavka obecná je rozšířena především v Evropě. Její populace zasahují též do střední Asie a na sever Afriky. V České republice se kavka obecná vyskytuje po celém území mimo horská a rozsáhlá lesnatá území (např. na západě Čech). Těžiště jejího výskytu leží především přímo v lidkých sídlech v nižších polohách, kde nachází celý rok dostatek potravy a možnosti ke hnízdění (věže a půdy kostelů a jiných staveb, nepoužívané komíny, dutiny starých stromů v parcích apod.). Původně hnízdila především ve starých stromech (např. ve vzrostlých stromořadích na hrázích rybníků nebo u cest) a také v dutinách skal, zejména v pískovcových stěnách nebo ve skálách připomínajících ruiny hradů. Tyto populace téměř zcela vymizely v době poklesu početnosti na sklonku minulého století. Naše populace jsou většinou stálé nebo přelétavé, pouze menší část ptáků táhne (především mladí ptáci). Jejich zimoviště sahají až do střední a jižní Francie (podobně jako u havranů). K nám přilétají zimovat kavky z severních a severovýchodních hnízdíšť (Polsko, Bělorusko).
Kavčí hnízdo bývá vždy skryté. Původní štěrbiny skal a dutiny stromů nahradily různé stavební výklenky (větrací otvory, ozdoby kostelů), otevřené prostory ve střechách domů nebo dutiny vzniklé v poškozených střechách lidských staveb. Specifickým místem pro založení hnízda jsou i nepoužívané vertikální komíny některých staveb. K hnízdění dovede použít i přiměřeně velké vhodně instalované ptačí budky. V Praze nachází vhodné prostředí především v její centrální části se starší zástavbou a parky se vzrostlými stromy. Hnízdění na stromech bylo zjištěno v Praze 1 a na nejjižnějších lokalitách v okolí Zbraslavi. Mimořádné postavení zaujímá Prokopské údolí, kde kavky obecné dosud hnízdily ve skalních štěrbinách.
Hnízdo staví z větviček, které si sama ulamuje na stromech. Jeho měkkou výstelku tvoří různá stébla a chmýří sbírané na zemi. Snůšky kavek obsahují nejčastěji 5 zelenomodrých skvrnitých vajec. Po inkubaci, která trvá asi 20 dní, krmí oba rodiče mláďata o něco déle než jeden měsíc. Protože se často líhnou postupně, do vylétnutí posledního mláděte uběhne ještě několik dní navíc. Od stavby hnízda k vylétnutí mláďat tak uběhnou téměř 3 měsíce. Kavky dávají přednost hnízdění v koloniích. Ve městech se však většinou nejedná o nápadné kolonie, neboť nabídka příhodných hnízdišť to neumožňuje. Spíše výjimečně je na jedné budově větší množství párů. Často můžeme najít i izolované páry v příhodných stromových dutinách daleko od ostatních. Páry vykazují věrnost ke svému hnízdu. Při teplejších dnech na konci zimy je můžeme často pozorovat přes den nedaleko hnízd. Od konce února zde již mohou zůstávat. Záhy po vylétnutí mláďat (přelom května-června) kolonie zaniká a ptáci se pohybují po širším okolí. Ke společnému nocování si najdou nějakou příhodnou půdu.
V potravě dospělých ptáků převažuje rostlinná složka (zejména semena rostlin, zvláště obilovin, ale i kořínky), mláďata jsou krmena různými drobnými bezobratlými živočichy, které nacházejí na parkových trávnících. Velkou část tvoří různá stádia hmyzu. V městech pak i různé jiné organické zbytky, ať již odpadky nebo případně i potrava z krmítek.
Od přelomu tisíciletí pozorujeme poměrně rychlý růst pražské populace kavek. V roce 2000 bylo při podrobném průzkumu zjištěno převážně v centru nejméně 25 hnízdních lokalit. Celkový počet hnízdících párů byl odhadován na 70-80 párů. Průvodním jevem je také změna chování. Kdysy poměrně plaší ptáci ukazují nyní daleko větší toleranci k člověku. Nezřídka přicházejí pro potravu do jeho těsné blízkosti.
Právě tyto změny nám v našem projektu umožňují poznat podrobněji než dříve jejich život, pozorovat detailně kde a čím se krmí, a především kde si zakládají svoje rodiny.
Autor: RNDr. Lubomír Peške