Vzdělávací cyklus "Šplhavci a obyvatelé dutin" představil žákům základních, mateřských škol a gymnázií skupinu ptáků, která obývá především lesy a často ji spíše slyšíme, než vidíme.
Šplhavce bychom mohli nazvat "lesními tesaři", protože tesají do kmenů stromů své příbytky a vytvářejí stromové dutiny, které později využívají další druhy živočichů ke svému hnízdění, úkrytu a odpočinku. Šplhavci mají obvykle velmi nápadný zobák. Zatímco datlovití mají zobák obvykle dlouhý a ostrý, protože jim slouží k tesání do dřeva, vousákovití se živí živočišnou potravou, a mají tak spíše tlustý zobák. Tukani mají notoricky známý velký zobák, určený k získávání plodů a manipulaci s nimi. Ti šplhavci, kteří se živí hmyzem, mají dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou u některých známých druhů přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty v tom případě směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.
V rámci přednášky jsme představili největšího šplhavce kontinentální Evropy, datla černého, dále naše nejběžnější druhy strakapoudů a žluny, které jsou někdy nazývány zemními datly. Ukázali jsme si i další, méně známé druhy šplhavců, kteří se v naší přírodě vyskytují velmi vzácně a jsou silně ohroženy. Uveďme například datlíka tříprstého, který se živí kůrovcem a napomáhá tak v zasažených oblastech v boji proti tomuto škůdci. Současně jsme seznámili posluchače s některými ptáky a savci, kteří obývají dutiny po šplhavcích (špaček, netopýr, sovy). Povídání doprovázely živé ukázky ochočených jedinců, které měli posluchači možnost poznat velmi zblízka.
Fotogalerie z cyklu Šplhavci a obyvatelé dutin: